ZŠ Mendíků > Třídní stránky > Třída Ekoškola > Aktuality
zdroj: http://www.liveinternet.ru
výhody:
uhlí – dostupnost a snadné skladování suroviny, tradiční a osvědčený zdroj, nejlevnější energie
jaderná energie (uranová ruda) – elektrárna neprodukuje emise, stálost výroby elektrické energie
zemní plyn – nižší emise ve srovnání s uhlím
voda a geotermální energie (teplo v zemi) – šetrnost k životnímu prostředí – neprodukují žádné emise, snadná regulace výroby
biomasa – využití jinak odpadního materiálu, univerzální využití (možnost využití v domácnostech i jako lokální zdroj)
větrná a sluneční energie – šetrnost k životnímu prostředí
nevýhody:
uhlí – velké emise CO2 a dalších škodlivin, negativní dopad težby uhlí na krajinu, neobnovitelný zdroj, jehož zásoby jsou limitované, „špinavá“ práce při přikládání (zásobování)
jaderná energie (uranová ruda) – skladování vyhořelého radioaktivního paliva, bezpečnostní rizika spojené s provozem jaderné elektrárny, velké počáteční náklady při stavbě elektrárny, neobnovitelný zdroj
zemní plyn – obtížné skladování suroviny, energetická závislost na okolních státech, neobnovitelný zdroj
voda a geotermální energie (tepelná energie zemského jádra) – závislost na přírodních podmínkách
biomasa – větší pracnost při zpracování a dopravě, emise pocházející ze spalování
větrná a sluneční energie – nestálost výroby elektrické energie a závislost na počasí
zdroj textu: Energie: Učební celky pro 1. a 2. stupeň ZŠ a SŠ
Autor: Barbora Dvořáková Editoři: Jitka Krbcová, Jan Blažek Ilustrace: Alžběta Šimková Vydalo © Sdružení TEREZA 2012
vedení školy: Mgr. Jitka Poková (ředitelka ZŠ a MŠ )
učitelé: PhDr. Martina Irová
(koordinátor EV a programu Ekoškola)
Mgr. Pavla Pokorná
p. vychovatelka: PhDr. Jitka Lukešová
p. školník: Jan Slavík
p. uklízečka: Stanislava Heryčová
zástupci žáků z jednotlivých tříd:
2A – Svoboda Jan
2B – Koutný Lukáš
3A – Kadlecová Renata
3B – Klírová Andrea
3B – Mandíková Tereza
3B – Mandíková Kristýna
4A – Adámek Jan
4B – Nagyová Barbora
4B – Pilchová Anežka
5A – Neuschlová Lucie
5A – Švíbková Andrea
5B – Janoušek Tomáš
6A – Heryčová Nikoleta
6A – Lorencová Natálie
7A – Ivana Míšková
7A – Pavlína Dvořáková
7B – Zhdan Kateřina
7B – Beránková Daniela
8A – Holinský Petr
8A – Dohnal Robert
8A – Tesařík Jáchym
9A – Havlenová Kateřina
9A – Hniličková Natálie
Změny klimatu zahrnují systematické změny globální atmosféry, která je neoddělitelně spojena s hydrosférou, pedosférou i biosférou. Jednotlivé složky životního prostředí jsou navzájem propojeny velkým počtem vzájemných vazeb.
Jakékoliv změny funkce kterékoliv ze složek životního prostředí ovlivňují životadárné funkce planety. Země udržuje svoji tepelnou stabilitu díky jemné rovnováze mezi dopadajícím krátkovlnným slunečním zářením a vyzařovaným tepelným zářením, které uniká z atmosféry Země do vesmíru. V atmosfére přítomné plyny, jako například vodní pára, oxid uhličitý či metan, zadržují část vyzařovaného tepelného záření a tím atmosféru ohřívají. Pro tento jev se vžilo označení „skleníkový efekt“. Skleníkový efekt je přirozený a nezbytný pro život na Zemi. Přírodní skleníkový jev udržuje zemský povrch asi o 33 stupňů Celsia teplejší, než by byl bez něho. Umožnuje tedy existenci života na Zemi v té podobě, v jaké ji známe. Nadměrná přítomnost skleníkových plynů v atmosféře zapříčiněná člověkem však způsobuje nadbytečné ohřívání atmosféry, což způsobuje celou řadu pro lidstvo nepříznivých dopadů.
zdroj: Klimatické změny: Učební celky pro 1. a 2. stupeň ZŠ a SŠ
Autor: Petra Šebešová Editoři: Jitka Krbcová, Jan Blažek Ilustrace: Alžběta Šimková Vydalo © Sdružení TEREZA 2012
• Rozmanitost je zárukou pokračovaní života. Nejen v přírodě, ale i v lidské společnosti.
• Pokud je na jednom místě mnoho stejných organismů, brzy se mezi nimi rozšíří choroby nebo přijdou jejich predátoři, tedy jiné organismy, které se jimi živí. Čím je příroda kolem nás rozmanitější, tím je stabilnější.
• Všechny organismy žijí ve vzájemných vztazích, a pokud je jeden oslabený, jeho místo zaujme rychle jiný.
Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
• Důležitým orientačním bodem, který nás může v záplavě výrobků nasměrovat k těm enviromentálně šetrným, jsou tzv. ekoznačky, tedy označení výrobků, která zaručují splnění specifických kriterií. Mezi spolehlivé ekoznačky u nás patři ekologicky šetrný výrobek (EŠV) pro široký sortiment výrobků a služeb, Bio – produkt ekologického zemědělství pro potraviny, FSC pro výrobky ze dřeva, Fair Trade pro výrobky z rozvojových zemí a CPK, označující certifikovanou přírodní kosmetiku.
Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
• To, že má narůstající doprava negativní dopad na životní prostředí a naše zdraví, nikoho nepřekvapí, málokdo si však uvědomuje, že je tímto ovlivněn i společenský život a s tím související zdravý vývoj dítěte.
• Motorizace se neustále stupňuje, počet automobilů roste téměř geometrickou řadou. To, že se stále více lidí ve městě přepravuje autem, výrazně mění styl života.
Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
• Aby byla zahrada zdravá, měla by se především obejít bez chemikálií.
• Dalším předpokladem je rozmanitost rostlin.
• I když plevelné rostliny nemají stejnou hodnotu jako zelenina, na přírodní zahradě je do určité míry tolerujeme a vážíme si jich, protože plevelné rostliny spolupůsobí při tvorbě půdy, chrání ji a poskytují potravu volně žijícím živočichům.
• Barevné či pomalované stěny mohou být pro žáky příjemnou změnou.
• Některé firmy dnes nabízejí barvy, které splňují kritéria ekologicky šetrného výrobku, to znamená, že neobsahuji ekologicky škodlivé přísady.
• Květiny jsou další možností, jak můžeme školu zútulnit. Vedle estetické hodnoty mají pokojové rostliny celou řadu pozitivních vlastností, zvlhčují vzduch a částečně pohlcují prach.
• Květiny mohou sloužit i k ekopedagogickým účelům. Žáci je mohou v rámci pěstitelských prací množit (semeny, řízkováním, odnožemi) a v hodinách přírodopisu zase určovat a hledat pro ně optimální podmínky.
Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
• Určitě má smysl třídit odpad. Tříděním vzniká z nechtěného odpadu použitelná surovina.
• Třicet recyklovaných PET lahví stačí k výrobě jedné fleesové bundy, na tričko jich stačí pět.
• Další opatření, které pomáhá snižovat množství odpadu, se týká především školní jídelny. Zde jsou upřednostňovány potraviny dodávané ve větších nebo vratných obalech.
• Papír, který je potištěný nebo popsaný pouze z jedné strany se může ve škole dále používat, například na písemky (tzv. „šmíráky“).
• Odpadový materiál lze využít například ve výtvarné výchově (plasty, papír).
• Při práci s odpadovým materiálem myslete i na jeho budouci recyklaci, nepoužívejte proto při tvorbě výtvarných děl mnoho lepidla a izolepy. Takto znečištěný odpad už se nedá dále recyklovat.
• Z papírovych kartonů lze vyrobit nástěnky nebo dokonce přenosné panely. Z kartonu můžete vyrobit i desky na portfolia žáků.
• Větší a pevnější krabice dobře poslouží jako koše na sběr papíru.
• Kelímky od jogurtů se mohou namalovat a použít místo květináčů či na výsevy.
• Ve škole třídíme papír a plasty.
• Na školní zahradě je kompostér na třídění bioodpadu.
Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
• Budeme-li pít vodu z kohoutku, ušetříme přírodní zdroje a životní prostředí. Jen si představte, co je všechno třeba, aby se k nám balená voda dostala. Nejdříve se musí vytěžit ropa, z které se vyrábí plastové láhve. Ty se pak v továrnách plní pramenitou, minerální nebo pouze pitnou vodou.
• Zabalená voda se přepravuje do obchodů kamiony, které nás obtěžují zplodinami a hlukem.
• Jaké jsou výhody vody z kohoutku?
• Určitě šetří naši peněženku, protože jeden litr vody z kohoutku je zhruba 100 - 150x levnější než voda balená.
• Taky je stále čerstvá a máme ji téměř pořád k dispozici.
• Voda z kohoutku je ve srovnání s balenou vodou častěji kontrolována a některé sledované parametry jsou pro vodu z kohoutku dokonce přísnější.
• Prvním krokem k úsporám vody na toaletách je zamezit jejich případnému protékání.
• Dvojité splachování vody umožňuje buď malé spláchnutí (2–3 litry vody) nebo velké spláchnutí (6 – 10 litrů vody).
• Díky regulovanému splachování můžete ušetřit 50–70% vody.
• U umyvadel byste měli pravidelně kontrolovat, zda vám nekapou kohoutky.
• Těsnost kohoutků je velmi důležitá, jedním „málo“ kapajícím kohoutkem
(deset 10 kapek/min) odkape asi 160 litrů vody za měsíc,
a jestliže jde o teplou vodu, je to ztráta i 11 kWh energie.
• Další možností, jak ve škole snížit spotřebu pitné vody a přesto se neomezovat například při zalévání zahrady, je jímání dešťové vody.
• Ekologický úklid znamená především změnu postupů, používání šetrných prostředků a jejich přesné dávkování.
• Čím větší je uklizený prostor, tím větší efekt může mít přechod na ekologický úklid.
• Jak poznáte ekologicky šetrné výrobky a co označení znamená?
• Značka ekologicky šetrný výrobek je ochranná známka, která o výrobku vypovídá, že u něj byly minimalizovány škodlivé vlivy na životní prostředí.
• Každý takto označený výrobek musí splňovat kritéria a projít testy, které mu předepisuji směrnice o ekoznačení.
• Ekologicky šetrné čistící prostředky jsou obvykle vyrobeny na bázi minerálních látek a rostlinných složek, které se rychle rozkládají a nezatěžují tak životní prostředí.
• Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
• Klasické žárovky vice než 90 % příkonu přemění na teplo. Zářivky a diodová svítidla pracují na jiném principu a naprostou většinu energie přemění na světlo.
• Většinu spotřeby energie na svícení ve školách tvoří trubicové zářivky.
• Nové zářivky zabraňují oslnění svislým žebrováním a zvyšují intenzitu osvětleni odraznými zrcadly za trubici.
• Jsou-li ve škole místa, kde se často rozsvěcuje a zhasíná, například čidlem reagujícím na pohyb, je lépe umístit LED svítidla (úspora až 90 % elektřiny)
• Je pravda, že se zářivky při častém vypínání a zhasínání ničí?
• Je tedy pravda, že se nevyplatí jejich zhasínání například při krátkých přestávkách?
• Z hlediska spotřeby elektřiny je jednoznačně výhodné zdroje vypínat – zvýšený odběr proudu po zapnutí trvá méně než vteřinu. Pokud si spočítáme ekonomickou návratnost tohoto opatřeni, vychází jednoznačně také pro zhasínaní – zhasneme-li zářivku o přikonu 40 W celkem o 1 hodinu denně navíc, vrátí se nám cena trubice za rok. Vypínání a zapínání má nesporně vliv na životnost zářivky, počet zapnuti a vypnuti, na které jsou testovány, je ovšem násobně vyšši než jejich životnost v hodinách svícení. Několik vypnuti a zapnuti denně navíc by tedy uškodit životnosti nemělo.
• S žáky jsou domluvena jasná pravidla, kdy je ve třídách, na chodbách a v dalších prostorách školy potřeba svítit a kdy ne. Napřiklad, ten, kdo odchazí poslední ze třídy, zhasíná.
• Pokud venku svítí slunce, není nutné, aby se svítilo.
• Bylo zjištěno, že v mnoha případech jde většina ztrát tepla z prostoru třidy ve škole na vrub větraní. Běžnou praxí je trvalá ventilace do třídy. Ta vede jednak k nerovnoměrnému rozložení teploty vzduchu ve třídě, pocitům chladu z proudění vzduchu u žáků sedících u oken a také nedává stěnám přiležitost naakumulovat dostatek tepla. Nutným důsledkem je zvyšování teploty vzduchu v místnosti, kvůli kterému je pak potřeba znovu větrat.
• Nejlepší je krátké, pětiminutové a intenzivní větrání.
• Kryty před radiatory mají negativní vliv na předávání tepla z radiatorů do místnosti. Místo cirkulujícího vzduchu se ohřívají kryty radiatorů a obvodové zdivo. Ochranné či okrasné kryty, nábytek, poličky či záclony snižuji předáváni tepla až o 30 %.
• Většina elektrospotřebičů odebírá proud, i když jsou vypnuté. Jde hlavně o elektroniku: televize, videa, počitače a tiskarny, faxy, kopirky, ale i mnoho druhů lampiček. Jak je to možné?
• Tyto spotřebiče mají zabudovány transformator, který když je připojen k síti, spotřebovává proud neustále, neboť je vypínač umístěn až za tímto transformatorem. Tato klidová (standby) spotřeba se u starších spotřebičů pohybuje okolo 8W.
• U novějšich přístrojů je to obvykle 1 až 5W. Pokud chcete tuto zbytečnou spotřebu eliminovat, nemusite pokaždé vytahovat šňůru ze zásuvky. Stačí pořídit prodlužovačku s centrálním vypínačem zásuvek.
- zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
1) Energie
2) Voda
3) Odpady
4) Prostředí
5) Doprava
6) Šetrný spotřebitel
7) Biodiverzita
8) Změny klimatu
• Program Ekoškola (Eco-Schools) - mezinárodní program, v rámci kterého žáci snižuji ekologický dopad provozu školy a svého jednání na životní prostředí a zlepšují prostředí ve škole i v jejím okolí. Program je určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, učitelů, vedeni školy i místní komunity. Úspěšné školy získávají mezinárodní titul, vlajku a logo Ekoškola.
• Program Les ve škole – škola v lese - žáci se seznamují s našim nejrozšířenějším ekosystémem názorně a v souvislostech.
• Program Globe - žáci zkoumají životní prostředí v okolí své školy, získaná data vyhodnocují a odesílají do celosvětové databaze.
- loga programů - viz fotogalerie
- zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
- zdroj obrázků:
• Vize Sdružení Tereza je společnost, ve které lidé mají rádi přírodu a místo, kde žijí, rozumí životnímu prostředí a jednají v souladu s udržitelným rozvojem.
• Posláním Sdružení Tereza je vzdělávat děti, které takovou společnost budou vytvářet.
• Strategií Sdružení Tereza je spolupracovat s učiteli, aby děti takové vzdělání získávaly v rámci školní výuky.
• Programů Sdružení Tereza se účastní přes 60 000 žáků z více než 600 základních a středních škol z celé ČR.
• Sdružení Tereza v České republice koordinuje 3 programy:
1) Ekoškola
2) Les ve škole
3) Globe
- loga Sdružení Tereza - viz fotogalerie
Zdroj textu: Příručka programu Ekoškola 2011 – Ekoprovoz ve školách
Zdroj obrázků:
http://ekozslhenice.webnode.cz
- zdroj: http://www.liveinternet.ru