ZŠ Mendíků - třída Ekoškola - aktuality

Žížalí deník září, říjen

Pátek 22. 9. 2017

Milý deníčku,

dnes naše žížalí parta dorazila do nového zeleného domečku v ZŠ Mendíků. Ten nám krásně vystlaly děti trávou a namočeným kartonem.  Budeme jim pomáhat kompostovat bioodpad.

Sobota 23. 9. 2017

Dnes nás vzali na vzduch.

Před školou se konala akce Zažít Michli jinak. Bylo to moc fajn, představily jsme se lidem, dostaly jsme první krmení (milujeme slupky z mrkve, ohryzky, odkrojky zeleniny a nepohrdneme ani skořápkou či čajovým sáčkem). Doufáme, že jsme navnadily pár lidí na kompostování.

Pondělí 2. 10. 2017

Milý deníčku,

Musíme si trošku postěžovat, stále bydlíme v holobytě. Tráva a karton nám poskytují pouze základní úkryt, jinak tu nic nemáme. Rády bychom trochu zeminy, aby se nám lépe vrtalo.

Úterý 3. 10. 2017

Hurá. Naše přání bylo vyslyšeno. Děti se o nás hezky postaraly. Dostaly jsme pořádnou dávku zeminy.

Úterý 10. 10. 2017

Bydlení je již dokonalé,u Mendíků se nám začínámoc líbit. Jinak bychom se nemnožily, to dá rozum.

Středa 25. 10. 2017

I my máme své školní problémy. Některé z nás propadly…

Úterý 31. 11. 2017

Milý deníčku,

Bydlet u Mendíků je velmi poučné. Dnes nám děti vyprávěly o anglosaském svátku Halloween.

Žížalí deník

Přátelé ekotýmu,

letos nám přibyli noví spolužáci - žížaláci. Na stránkách našeho ekotýmu si můžete v průběhu školního roku pročítat jejich deníček :). 

Mendíci spolupracují s evropskými vědci a podílejí se na celoevropském výzkumu stojatých vod

V České republice probíhá druhým rokem projekt  NETLAKE Citizen Science, v rámci něhož spolupracují vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR s veřejností na výzkumu stojatých vod.

Partnery projektu jsou Botanický ústav Akademie věd, v.v.i. a nizozemský institut Netherlands Institute of Ecology. Projekt nese název NETLAKE Citizen Science a v roce 2016 bylo dobrovolníky monitorováno 25 lokalit v rámci celé Evropy.

Českou republiku v tomto celoevropském projektu reprezentují tři lokality: Hamerský rybník v Praze (zajišťuje ZŠ Mendíků), Žebětínský rybník v Brně – Žebětíně (spolupráce s MŠ Žabka a ZŠ Otevřená v Brně) a Holásecká jezera v Brně – Tuřanech (organizuje spolek Čisté Tuřany).

Cílem projektu je popularizace vědy spojená s průzkumem kvality přírodních vodních nádrží. V rámci projektu se měří teplota vody, barva vody, rychlost rozkladu látek a množství živin.

 O celém projektu (a o výsledcích měření z roku 2016) si můžete přečíst článek v právě vydaném popularizačním časopise Botanika (ročník 5, 2017/1) .

V rámci vzdělávacích aktivit na naší škole jsme se zaměřili na výzkum Hamerského rybníka. Hamerský rybník je oblíbeným místem aktivit přírodovědného kroužku, který vede PhDr. Jitka Lukešová. Děti si vyzkoušely, jaké je to být vědcem a prováděly skutečná měření v terénu. Veškerá pozorování zaznamenávaly do badatelského deníku.

Jak naše měření probíhalo?

Na začátku června nám přišlo z Holandska naprogramované teplotní čidlo a čajové sáčky. Čajové sáčky bylo nutné zvážit s přesností na setiny gramu a řádně označit. Dále bylo nutné si vyrobit Secchi disk, nachystat další pomůcky a mohli jsme vyrazit do terénu.

Dne 12. června jsme plní energie vyrazili k Hamerskému rybníku a začali jsme hledat vhodné místo pro zanoření teplotního čidla. Teplotní čidlo jsme museli dobře zabezpečit, aby se k němu nedostala voda. Umístili jsme ho proto do zipového sáčku a oblepili lepicí páskou.  Abychom měli jistotu, že čidlo neznehodnotí voda, postup jsme tedy zopakovali a sáčky jsme dali do plastové lahve a opět dobře utěsnili.  A jak poznáme, že se k čidlu nedostala voda? Do každého sáčku i do lahve jsme přidali tabletu Paralenu.

Zjistili jsme, že správný vědec musí být připravený řešit problémy. Zpočátku jsme měli problém najít v rozumné vzdálenosti od břehu místo, kde by byla dostatečně hluboká voda a které by bylo skryté před lidmi i vodními živočichy.

Když jsme takové místo našli, zlomila se nám trochu nešťastně tyč s čidlem. Ale my jsme byli připraveni, takže jsme použili druhou, náhradní tyč, kterou jsme však museli umístit mírně zešikma. Dále jsme dva sáčky zanořili do sedimentu.

A když jsme měli nejdůležitější část hotovou, pokračovali jsme v dalších měřeních.

 Bylo potřeba zjistit, jaké množství živin se nachází v Hamerském rybníku – tzv. úživnost. Poslouží nám k tomu rákos rostoucí u břehu. Náhodně jsme vybrali 10 rostlin rákosu a změřili jsme 3 list odshora. Průměrná hodnota šířky rákosového listu byla 36 mm. To naznačuje, že je v rybníce velké množství živin.  

Také jsme měřili průhlednost vody, měření provedli celkem 3x.

K měření průhlednosti vody si ze starého CD vyrobili secchi disk. Potřebovali jsme secchi disk ponořit do dostatečné hloubky, proto jsme měření prováděli u stavidla. A jak se měnila průhlednost vody? Dle předpokladů se průhlednost vody v průběhu léta zhoršila. Posuďte sami:  

12.6.2017 - 147 cm, 26.6.2017 - 70 cm, 12.9.2017 -  27,5 cm

Návštěva Hamerského rybníka 26.6.2017

Před koncem školního roku jsme byli zkontrolovat rákosí, do kterého jsme skryli čidlo. Velmi nás potěšilo, že čidlo bylo na svém místě. Zopakovali jsme měření barvy vody i průhlednost vody. Vše jsme pečlivě zaznamenali do deníku. Měli jsme také možnost pozorovat druhově bohaté spektrum vodních ptáků a jejich mláďat.

Návštěva Hamerského rybníka 12.9.2017 – vytažení čidla

Přesně 90 dní jsme měli v rybníce schované čidlo.   Kolik čajových sáčků se nám podaří najít a neztratilo se čidlo?  Počítali jsme i s variantou, že nemusíme najít čajové sáčky (mohli se o ně postarat vodní živočichové).

12.9.2017 jsme opět jeli k Hamerskému rybníku. Čidlo jsme našli docela rychle, trochu nám zkazilo radost, že tyč se uvolnila, nicméně čidlo bylo min. 30 cm pod hladinou, takže by to výsledky měření nemělo příliš ovlivnit. Byli jsme velmi nadšeni, že na tyči byly všechny 4 čajové sáčky. Nepodařilo se nám přečíst označení sáčků, ale díky tomu, že jsme si pečlivě zaznamenali, kam jsme které sáčky umístili, nebude problém s jejich identifikací.

Čajové sáčky vysušíme a spolu s čidlem odešleme do brněnské Akademie věd, kde je zváží. Je potřeba zvážit sáčky na setiny gramu na stejné váze, na které proběhlo první měření.  Pracovnice AV odešlou všechna tři čidla holandské koordinátorce programu.

Výsledky pak budou zapsány do systému a my budeme moc porovnat „náš“ Hamerský rybník s ostatními rybníky a jezery v Evropě.

Děkujeme Mgr. Markétě Fránkové, Ph.D. z Botanického ústavu Akademie věd ČR za pomoc a podporu v našem snažení. 

O výsledcích Vás budeme informovat. 

• Badatelský deník [ docx | 342.29 KB ]

Měříme průhlednost rybniční vody - projekt České společnosti ornitologické

Na základě článku v časopise Nika ( http://www.nika-casopis.cz/archiv-cisel/cerven-2017.aspx ) jsme se rozhodli zapojit se do měření průhlednosti vody. Průhlednost vody odráží kvalitu vody v nádržích a je potřebná k zavádění potřebných opatření, která povedou ke zlepšení stavu našich rybníků. Proto je potřeba získat co nejvíce aktuálních údajů.

Měření se provádí tzv. Secchiho diskem, který se používá od roku 1864.

Italský vědec Peitro Angelo Secchi se snažil pomocí ponořované desky změřit průhlednost určitých míst Středozemního moře.

Česká ornitologická se v článku obrátila na veřejnost, aby zjistila průhlednost v některém našich z 24 000 rybníků. Průhlednost vody je důležitá pro ptáky, kteří se pod vodou orientují  zrakem (např. pro potápku).

Rozhodli se do tohoto projektu zapojit. Změřili jsme průhlednost vody v Hamerském rybníku již třikrát. Výsledky zaznamenáváme do internetového formuláře:

http://new.birdlife.cz/secchiho-deska-clanek/

Dle předpokladů se průhlednost vody v průběhu léta zhoršila. Posuďte sami:  

12.6.2017 - 147 cm; 26.6.2017 -70 cm;12.9.2017 - 27,5 cm

V tomto školním roce se  monitorovat průhlednost vody v Hamerském rybníce i  příležitostně i v rybníce Labuť. 

Složení ekotýmu ve školním roce 2017/2018

V letošním školním roce se budeme scházet v tomto složení:

2.A - Erik Boiteux

2.B- Anežka Kouřilová

2.C - Viktorija Kotyk, Barbora Žáčková

3.A - Adriana Andresová, Ema Zdeňková

3.B - Julie Váňová, Kateřina Víznerová

3.C - Antonín Rampír, Barbora Bubníková

4.A - Eliška Vyoralová

4.B - Barbora Koubová

5.A - Martin Baxa, Kristýna Šemíková

5.B - Jan Kšána

6.A - Matěj Bartoš

6:B - Gabriel Cypris, Tereza Tomanová

7.A - Anežka Pilchová

8.A - Veronika Soukalová, Hana Přecechtělová, Kateřina Jírů

9.A - Denisa Crkovská, Adéla Chmelová

Pedagogové: PhDr. Jitka Lukešová (koordinátor), Mgr. Pavla Pokorná, Mgr. Eva Vyoralová

Obhajoba titulu Ekoškola

Dne 22. 6. jsme převzali v budově Senátu obhajobu titulu Ekoškola. Program Ekoškola koordinuje Sdružení Tereza. Patříme mezi 128 škol z České republiky, které mají titul Ekoškola. Jedná se o školy mateřské, základní a střední.

• Senát - titul EKOŠKOLA

Projekt Staráme se o keře

Projekt byl zaměřen na péči o zeleň – výsadba rostlin, zalévání, okopávání, hrabání listí, úprava vzhledu. Žáci se též učili zařadit rostliny do botanického systému a podle zjištěných skutečností rozhodnout o vhodném stanovišti pro výsadbu, způsobu a frekvenci zálivky, případně dodávání potřebných živin. Obsahem projektu bylo především poznávání a péče o keře na pozemku školy. Cílem projektu bylo vytvoření školního arboreta a motivování žáků k pocitu zodpovědnosti za svěřené rostliny. Arboretum po skončení projektu nyní slouží jako stálá expozice a je využíváno jako přírodní učebna.

• Projekt Staráme se o keře - Den Země

Vodárna v Podolí

Navštívili jsme Muzeum vodárenství a dozvěděli se mnoho zajímavého.

• Vodárna v Podolí

Projektový den 5. 6. LITTER LESS = snižme množství odpadu

Na začátku projektu jsme posbírali 32 kg odpadu v okolí školy. Do plánu činností jsme zařadili výrobu plakátů na propagaci snížení odpadu, třídění a recyklaci odpadu a průběžné  úklidové akce během školního roku. Během projektu jsme monitorovali a vyhodnocovali množství odpadu ve školních koších a v okolí školy. Téma „Odpady“ máme zapracováno i do školního ekokodexu. Žáci dovedli snížit množství odpadu ve školních koších, více třídí odpad a používají boxy na svačiny. Na projektový den 5.6.2017 jsme kolem školy sesbírali pouze 10 kg odpadu.

• Projektový den 5. 6. LITTER LESS = snižme množství odpadu

Výtvarná soutěž - Vermikompostér

Žáci druhého stupně se zúčastnili projektu Hledáte nové spolužáky? Pořiďte si žížaláky! :). Vytvořili plakát, kde graficky znázornili, co to vermikompostér je, jak se používá a čím je prospěšný. 

V příloze se můžete na náš výtvor podívat

Projekt Zálesák

Žáci se během projektu dozvěděli, jak se vážou uzly, připravují ohně, princip přírodní batiky, poznávají stopy zvířat, rostliny a houby v lese, siluety ptáků, morseovku, zdravovědu a základní poznatky o stavbě hornin a nerostů.

Martina Irová, Petra Bundová

• Projekt Zálesák

Kampaň LITTER LESS

Pokračuje kampaň LITTER LESS = snižme množství odpadu. Žáci vytváří plakáty k propagaci snížení odpadu, třídění odpadu a následné recyklaci. Projekt probíhá od 7. listopadu a končí projektovým dnem 5. června. Na chodbách si můžete prostudovat plakáty vztahující se k tématu třídění odpadů. V rámci kampaně byly nakoupeny koše na tříděný odpad  - plasty a papír do každé třídy. Projekt probíhá podle 7 kroků Ekoškoly a podporuje ho sdružení Tereza.

sovy

Sovy jsou jeden z mnoha řádů třídy ptáků. V evropské kultuře jsou spojovány s moudrostí (podle řecké bohyně moudrosti Athény, často zobrazované se sovou). Jejich potravou jsou hlavně hraboši a myši. Nestravitelné zbytky vyvrhují ve vývržcích. Sovy mají vesměs velmi nenápadné „maskovací“ zbarvení, navíc jejich měkké  peří s hřebínkovitým okrajem umožňuje naprosto tichý let. To jim nejen napomáhá při přiblížení se k nic netušící kořisti, ale navíc umožňuje  orientaci sluchem, kterou by šustot normálních křídel rušil. Tím, že mají tak načechrané peří, tvoří dojem, že jsou větší, než tomu tak ve skutečnosti je. Kolem očí mají vějířovitě uspořádané peří – závoj. Podobně jako dravci mají zahnutý zobák. Prsty jsou porostlé peřím. Čtvrtý prst, tzv. vratiprst, se může otočit dopředu nebo dozadu. Sovy slyší mnohem lépe než člověk. Mají na hlavě peří kolem ušních otvorů tak, že směřuje zvuk do ušního otvoru. Některé mohou  tvar tohoto peří užitím svalů upravovat. Sovy slyší i ultrazvuk. Sovy také velmi dobře vidí na dálku, a to i za velice špatných světelných podmínek. Rozlišovací schopnost sovích očí je 100 krát větší než u člověka. Nablízko však tak dobře nevidí, a proto se například při porcování kořisti, řídí pomocí štětinovitých pírek u kraje zobáku (vibrisy). Na rozdíl od ostatních ptáků mají oko, které směřuje dopředu, překryté horním víčkem, nikoli spodním. Hlavu mohou otočit až o 270 °.

bakterie a viry

Bakterie jsou jednobuněčné všudypřítomné mikroorganismy. Tvoří asi polovinu veškeré živé hmoty na Zemi. Mají nejrůznější tvar (nejčastěji jsou tyčinky nebo koky). Jejich dekompoziční úloha ve všech ekosystémech je nezastupitelná, odbourávají mrtvá těla  a vracejí živiny zpět do koloběhu. Bez jejich činnosti by na Zemi neexistoval život. Bakterie vyvolávají nejrůznější onemocnění. Na začátku 20. století patřily infekční nemoci k hlavním příčinám úmrtí. Bakterie představují významné modelové organismy (nejjednodušší živé soustavy) pro vědecký výzkum. Bakterie se pro svoji velkou schopnost adaptace vyskytují téměř na všech místech naší planety, včetně těch, kde panují extrémní podmínky (vysoké či nízké teploty, různé pH, tlak).

Viry nejsou živé organismy. Jsou parazitické a neschopné samostatné existence. Ačkoliv viry nejsou prospěšné člověku nebo jinému živočichovi, v království rostlin vytvářejí často symptomy, které jsou považovány za žádoucí. Žluté zabarvení způsobené viry na listech některých zelených rostlin je považováno za atraktivní a vypadá to, že rostlině se navzdory tomuto viru daří dobře. Žíhání na kališních listech je také často způsobeno virem.

Sobotní akce 8. 4. 2017 - úklid v okolí ZŠ Mendíků

Ukliďme svět, ukliďme Česko je projekt, který po celé naší republice aktivizuje jednotlivce i skupiny ke zkrášlení životního prostředí ve svém okolí, všechny, komu není lhostejné v jakém prostředí žijí a navzdory některým lidem, kteří své odpady v přírodě odkládají a ničí tak přírodu nám ostatním a všem organismům, kteří zde žijí.Tato dobrovolnická úklidová akce spočívá v organizovaném úklidu černých skládek a nepořádku.

• Sobotní úklid 8. 4. 2017