ZŠ Mendíků > Třídní stránky > Třída Ekoškola > Aktuality
ZŠ Mendíků - třída Ekoškola - aktuality
Projekt - Den vody
Světový den vody se slaví 22. 3. Žáci se učili o třech skupenstvích vody, potřebě vody, koloběhu vody, čištění odpadních vod, o vodárně Podolí, úpravě vody a minerálních pramenech. V laboratorním cvičení si vyzkoušeli filtraci vody, přelévání zkumavek, změření objemu a doplnění vody pomocí střičky na přesný objem.
Projekt Velikonoce 4A + 4B
Dnešní den jsme si moc užili - malovali jsme vajíčka, vyráběli papírové dekorace, učili se plést pomlázku, zahráli si kuličky a povídali jsme si o lidových zvycích.
Sobotní akce 8. 4. 2017 - úklid v okolí ZŠ Mendíků
Zveme rodiče s dětmi na sobotní úklid v okolí ZŠ Mendíků od 9 hodin. Ukliďme svět, ukliďme Česko je projekt, který po celé naší republice aktivizuje jednotlivce i skupiny ke zkrášlení životního prostředí ve svém okolí, všechny, komu není lhostejné v jakém prostředí žijí a navzdory některým lidem, kteří své odpady v přírodě odkládají a ničí tak přírodu nám ostatním a všem organismům, kteří zde žijí.Tato dobrovolnická úklidová akce spočívá v organizovaném úklidu černých skládek a nepořádku.
Prohlídka po energiích
Navštívili jsme sklep, kde jsou umístěny měřící přístroje energií.
Akce ke Dni vody
22. března jsme měli možnost zúčastnit se zajímavé akce s názvem Den vody. Akci pořádaly Lesy hl. m. Prahy u rybníka Labuť. Žáci měli možnost dozvědět se o rybaření, vodních ptácích, šelmách v lese, hmyzu v lese a u vody .
Světový den vody byl určen na 22. března, od roku 1993.
Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Na zeměkouli je 1,4 miliardy km2 vodní plochy, ale 97,5 % této vody je příliš slané na to, aby se dala použít jako pitná nebo na zavlažování. Jen 0,26 % připadá na jezera a řeky.
Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném – led a sníh, v kapalném – voda a v plynném – vodní pára.
Zdroj:
http://voda.tzb-info.cz/7263-svetovy-den-vody-22-3
http://www.aquainfo.cz/aqua-united/svetovy-den-vody/
http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/muzeum-prazskeho-vodarenstvi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Voda
Skupenství
Difúze
Po vhození krystalu manganistanu draselného do kádinky s vodou se voda začíná pozvolně fialově obarvovat, jak krystal, tak voda jsou složeny z částic, fialové zbarvení se postupně rozšiřuje směrem od krystalu do celého objemu vody v kádince, neboť fialové částice manganistanu opouštějí krystalovou mřížku a mísí se s částicemi vody. Krystal se rozpouští. Takovému samovolnému pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky, při kterém dochází k jejich rovnoměrnému promíchání v rámci celkového objemu, říkáme difúze.
Voda jako pevná látka, kapalina a plyn
Voda se může vyskytovat jako pevná látka (led), kapalina (voda), nebo plyn (pára). Změny skupenství docílíme zahřátím nebo ochlazením. Led vystavený působení tepla se zvolna mění na vodu. Tuto skupenskou změnu nazýváme tání. Teploměr ukazuje nula stupňů Celsia, dokud všechen led neroztaje. Hodnota nula stupňů Celsia je známá jako bod tání ledu. Při zahřívání vody roste její teplota a určitá část vody uniká jako pára. Takový proces nazýváme vypařování. Čím je teplota vyšší, tím rychleji se voda vypařuje. Bublinky, které se brzy objeví, signalizují, že voda začíná vřít. Pára se nyní tvoří mnohem rychleji. Rtuť teploměru vystoupila na 100 stupňů Celsia a na této teplotě zůstane tak dlouho, než se všechna voda přemění v páru. Hodnota 100 stupňů Celsia je bod varu vody.
Co napovídají body varu a tání?
Body tání a varu závisejí na druhu částic, ze kterých se látka skládá. Z toho plyne:
- Žádné dvě látky nemají stejné body tání ani varu.
- Body tání a varu se změní přidáním, byť nepatrného množství další látky.
- Nečistoty snižují bod tuhnutí a zvyšují bod varu látky.
- Čím více nečistot látka obsahuje, tím více se změní hodnoty bodů tuhnutí a varu.
Změny skupenství
Tání
Při zahřívání pevné látky získávají její částice energii a zvyšuje se jak frekvence, tak rozkmit jejich vibrací. Pevná látka zvětšuje svůj objem. V bodu tání jsou již vibrace tak silné, že částice opouštějí své pozice. Pevná látka přechází v kapalinu.
Var
Při zahřívání kapaliny její částice získávají energii a pohybují se rychleji. Jejich srážky jsou četnější a prudší. Částice se od sebe odrážejí do větší vzdálenosti, objem kapaliny se tak zvětšuje. V bodu varu je energie částic dostatečná, aby překonaly síly, které je pojí. Látka vře a přechází do plynného skupenství.
Vypařování
Některé částice v kapalině mají větší energii než ostatní. Mohou tak z kapaliny uniknout za vzniku plynu ještě dříve, než teplota při zahřívání dosáhne bodu varu. Tento proces nazýváme vypařování. Vypařování je například podstatou vysoušení louží na slunci.
Kondenzace a tuhnutí
Při ochlazování plynu částice ztrácejí energii a pohybují se čím dál tím pomaleji. Když mezi nimi dojde ke srážce, jejich energie již nestačí k tomu, aby se od sebe odrazily. Zůstávají blízko u sebe, a plyn se tak kapalní. Ochlazování kapaliny vede k ještě většímu zpomalení pohybu částic. Nakonec se až na jemné vibrace zcela zastaví, a vzniká tak pevná látka.
Stlačení plynu
Stlačením pístu větší silou se částice přiblíží natolik, že plyn zkapalní.
Bližší pohled na plyny
Nafouknutý balonek je plný se pohybujících částic vzduchu. Částice narážejí na stěny balonku, a působí tak na ně určitým tlakem. Tento tlak udržuje balonek stále naplněný. Stejným způsobem vyvolávají tlak i ostatní plyny. Ten, jak si nyní vysvětlíme, závisí na teplotě a objemu, který plyn vyplňuje. Částice plynu se pohybují určitou rychlostí. Narážejí na stěny nádoby a působí na ně tlakem. Zahříváním plynu částice získávají tepelnou energii a pohybují se ještě rychleji. Narážejí na stěny mnohem častěji a větší silou. Tlak plynu proto roste. Stlačením plynu do menšího objemu jeho tlak roste. Při vdechování vzduchu do balonku částice vzduchu působí tlakem na jeho stěny, a tak ho nafukují. Čím více do balonku foukáte, tím je tlak větší.
Jak se mění objem plynu s teplotou?
Podívejme se nyní, co se stane, zachováme – li konstantní tlak plynu a změníme – li teplotu. Píst se může pohybovat nahoru a dolů. Při zahřívání plynu na něj částice narážejí častěji a s větší energií. Píst se proto pohybuje nahoru, tedy směrem ven z nádoby. Tlak se nemění, ale plyn zaujímá větší objem.
Zdroj: Paul Ingram: Přehled učiva chemie, Nakladatelství Svojtka
http://www.abfoto.estranky.cz (led)
https://www.kumer.si (kostky ledu)
http://www.stoplusjednicka.cz/snih-pod-lupou-jak-vznikaji-snehove-vlocky (sněhové vločky)
http://www.kotanec.cz/zimni-krajina (zasněžená krajina)
http://www.jsgtlr.com/495289abf117662e-winter-snow.html (zasněžená krajina)
http://edo.jex.cz/menu/galerie/ledovce (ledovec)
http://aktivitysedlcany.cz/voda-zdroj-zivota (kapky vody)
http://www.zivotnacestach.cz/ (vodopád)
http://21stoleti.cz/2010/05/07/vyrobime-mraky-laserem/ (mraky)
http://recepty.blesk.cz/clanek/vareni (pára nad hrncem)
http://slideplayer.cz (koloběh vody)
Práce s recyklovatelným materiálem
Žáci dělali jarní věnec z kartonu a obalu od vajíček, který si odnesli domů a připravovali dárečky pro zápis prvňáčků.
námět na výtvarnou činnost - skládaný tulipán
Vk.com/h.made
námět na výtvarnou činnost - ptáček z provazu
http://www.liveinternet.ru
námět na výtvarnou činnost - jarní vystřihovánky
http://www.predskolaci.cz/jarni-vystrihovanky/9790
Návštěva v ZŠ Chmelnice
7. února jsme navštívili spřátelenou školu ZŠ Chmelnice. Obě školy jsou zapojeny do programu Ekoškola. Ekotýmy si vyměnily myšlenky, doporučení a vzájemně načerpaly informace, které budou dále v programu využity.
fyziologie rostlin
Ověřte si, že to funguje.
- Klíčení semen [ docx | 496.61 KB ]
- Chromatografie [ docx | 319.45 KB ]
- Napětí v listech [ docx | 491.85 KB ]
- Slupka brambory [ docx | 527.67 KB ]
- Rozpad chlorofylu [ docx | 412.13 KB ]
- Reakce na světlo [ docx | 669.05 KB ]
Laboratorní cvičení
Fyzika - mikroanalýza a makroanalýza - práce s laboratorním sklem. Žáci měli zhotovit nenasycený a nasycený roztok školní křídy. Učili se také ředit roztoky. Na základě slévání barev určovali výslednou barvu:
žlutá + modrá = zelená
žlutá + červená = oranžová
červená + modrá = fialová
námět na výlet - Brdy
Po červené směrem k Černolickým skalám - zimní procházka přírodou. Fotky jsou dělané ve stejnou dobu (slunce a stín).
Kontakt
ZŠ a MŠ Mendíků
Mendíků 2/1000
140 00 Praha 4
Tel./fax: 261 214 006
IČ: 60435348
Datová schránka: ap4rb42
