ZŠ Mendíků > Třídní stránky > Třída Ekoškola 2025 > Aktuality

ZŠ Mendíků - třída Ekoškola 2025 - aktuality

Hlavní stránka třídy Ekoškola 2025 »

Kampaň LITTER LESS

Pokračuje kampaň LITTER LESS = snižme množství odpadu. Žáci vytváří plakáty k propagaci snížení odpadu, třídění odpadu a následné recyklaci. Projekt probíhá od 7. listopadu a končí projektovým dnem 5. června. Na chodbách si můžete prostudovat plakáty vztahující se k tématu třídění odpadů. V rámci kampaně byly nakoupeny koše na tříděný odpad - plasty a papír do každé třídy. Projekt probíhá podle 7 kroků Ekoškoly a podporuje ho sdružení Tereza.

[26. 4. 2017]

sovy

Sovy jsou jeden z mnoha řádů třídy ptáků. V evropské kultuře jsou spojovány s moudrostí (podle řecké bohyně moudrosti Athény, často zobrazované se sovou). Jejich potravou jsou hlavně hraboši a myši. Nestravitelné zbytky vyvrhují ve vývržcích. Sovy mají vesměs velmi nenápadné „maskovací“ zbarvení, navíc jejich měkké peří s hřebínkovitým okrajem umožňuje naprosto tichý let. To jim nejen napomáhá při přiblížení se k nic netušící kořisti, ale navíc umožňuje orientaci sluchem, kterou by šustot normálních křídel rušil. Tím, že mají tak načechrané peří, tvoří dojem, že jsou větší, než tomu tak ve skutečnosti je. Kolem očí mají vějířovitě uspořádané peří – závoj. Podobně jako dravci mají zahnutý zobák. Prsty jsou porostlé peřím. Čtvrtý prst, tzv. vratiprst, se může otočit dopředu nebo dozadu. Sovy slyší mnohem lépe než člověk. Mají na hlavě peří kolem ušních otvorů tak, že směřuje zvuk do ušního otvoru. Některé mohou tvar tohoto peří užitím svalů upravovat. Sovy slyší i ultrazvuk. Sovy také velmi dobře vidí na dálku, a to i za velice špatných světelných podmínek. Rozlišovací schopnost sovích očí je 100 krát větší než u člověka. Nablízko však tak dobře nevidí, a proto se například při porcování kořisti, řídí pomocí štětinovitých pírek u kraje zobáku (vibrisy). Na rozdíl od ostatních ptáků mají oko, které směřuje dopředu, překryté horním víčkem, nikoli spodním. Hlavu mohou otočit až o 270 °.

[23. 4. 2017]

bakterie a viry

Bakterie jsou jednobuněčné všudypřítomné mikroorganismy. Tvoří asi polovinu veškeré živé hmoty na Zemi. Mají nejrůznější tvar (nejčastěji jsou tyčinky nebo koky). Jejich dekompoziční úloha ve všech ekosystémech je nezastupitelná, odbourávají mrtvá těla a vracejí živiny zpět do koloběhu. Bez jejich činnosti by na Zemi neexistoval život. Bakterie vyvolávají nejrůznější onemocnění. Na začátku 20. století patřily infekční nemoci k hlavním příčinám úmrtí. Bakterie představují významné modelové organismy (nejjednodušší živé soustavy) pro vědecký výzkum. Bakterie se pro svoji velkou schopnost adaptace vyskytují téměř na všech místech naší planety, včetně těch, kde panují extrémní podmínky (vysoké či nízké teploty, různé pH, tlak).

Viry nejsou živé organismy. Jsou parazitické a neschopné samostatné existence. Ačkoliv viry nejsou prospěšné člověku nebo jinému živočichovi, v království rostlin vytvářejí často symptomy, které jsou považovány za žádoucí. Žluté zabarvení způsobené viry na listech některých zelených rostlin je považováno za atraktivní a vypadá to, že rostlině se navzdory tomuto viru daří dobře. Žíhání na kališních listech je také často způsobeno virem.

[23. 4. 2017]

Sobotní akce 8. 4. 2017 - úklid v okolí ZŠ Mendíků

Ukliďme svět, ukliďme Česko je projekt, který po celé naší republice aktivizuje jednotlivce i skupiny ke zkrášlení životního prostředí ve svém okolí, všechny, komu není lhostejné v jakém prostředí žijí a navzdory některým lidem, kteří své odpady v přírodě odkládají a ničí tak přírodu nám ostatním a všem organismům, kteří zde žijí.Tato dobrovolnická úklidová akce spočívá v organizovaném úklidu černých skládek a nepořádku.

[9. 4. 2017]

Sobotní úklid 8. 4. 2017

Projekt - Den vody

Světový den vody se slaví 22. 3. Žáci se učili o třech skupenstvích vody, potřebě vody, koloběhu vody, čištění odpadních vod, o vodárně Podolí, úpravě vody a minerálních pramenech. V laboratorním cvičení si vyzkoušeli filtraci vody, přelévání zkumavek, změření objemu a doplnění vody pomocí střičky na přesný objem.

[28. 3. 2017]

Projekt Den vody na 1. stupni

Projekt Velikonoce 4A + 4B

Dnešní den jsme si moc užili - malovali jsme vajíčka, vyráběli papírové dekorace, učili se plést pomlázku, zahráli si kuličky a povídali jsme si o lidových zvycích.

[28. 3. 2017]

Projekt Velikonoce 4A + 4B

Sobotní akce 8. 4. 2017 - úklid v okolí ZŠ Mendíků

Zveme rodiče s dětmi na sobotní úklid v okolí ZŠ Mendíků od 9 hodin. Ukliďme svět, ukliďme Česko je projekt, který po celé naší republice aktivizuje jednotlivce i skupiny ke zkrášlení životního prostředí ve svém okolí, všechny, komu není lhostejné v jakém prostředí žijí a navzdory některým lidem, kteří své odpady v přírodě odkládají a ničí tak přírodu nám ostatním a všem organismům, kteří zde žijí.Tato dobrovolnická úklidová akce spočívá v organizovaném úklidu černých skládek a nepořádku.

[28. 3. 2017]

Prohlídka po energiích

Navštívili jsme sklep, kde jsou umístěny měřící přístroje energií.

[24. 3. 2017]

Prohlídka po energiích

Akce ke Dni vody

22. března jsme měli možnost zúčastnit se zajímavé akce s názvem Den vody. Akci pořádaly Lesy hl. m. Prahy u rybníka Labuť. Žáci měli možnost dozvědět se o rybaření, vodních ptácích, šelmách v lese, hmyzu v lese a u vody .

[24. 3. 2017]

březen 2017 Den vody

Světový den vody byl určen na 22. března, od roku 1993.

Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Na zeměkouli je 1,4 miliardy km2 vodní plochy, ale 97,5 % této vody je příliš slané na to, aby se dala použít jako pitná nebo na zavlažování. Jen 0,26 % připadá na jezera a řeky.

Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném – led a sníh, v kapalném – voda a v plynném – vodní pára.

Zdroj:

http://voda.tzb-info.cz/7263-svetovy-den-vody-22-3

http://www.aquainfo.cz/aqua-united/svetovy-den-vody/

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/muzeum-prazskeho-vodarenstvi

https://cs.wikipedia.org/wiki/Voda

http://www.stockphotos.cz

[18. 3. 2017]

Skupenství

Difúze

Po vhození krystalu manganistanu draselného do kádinky s vodou se voda začíná pozvolně fialově obarvovat, jak krystal, tak voda jsou složeny z částic, fialové zbarvení se postupně rozšiřuje směrem od krystalu do celého objemu vody v kádince, neboť fialové částice manganistanu opouštějí krystalovou mřížku a mísí se s částicemi vody. Krystal se rozpouští. Takovému samovolnému pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky, při kterém dochází k jejich rovnoměrnému promíchání v rámci celkového objemu, říkáme difúze.

Voda jako pevná látka, kapalina a plyn

Voda se může vyskytovat jako pevná látka (led), kapalina (voda), nebo plyn (pára). Změny skupenství docílíme zahřátím nebo ochlazením. Led vystavený působení tepla se zvolna mění na vodu. Tuto skupenskou změnu nazýváme tání. Teploměr ukazuje nula stupňů Celsia, dokud všechen led neroztaje. Hodnota nula stupňů Celsia je známá jako bod tání ledu. Při zahřívání vody roste její teplota a určitá část vody uniká jako pára. Takový proces nazýváme vypařování. Čím je teplota vyšší, tím rychleji se voda vypařuje. Bublinky, které se brzy objeví, signalizují, že voda začíná vřít. Pára se nyní tvoří mnohem rychleji. Rtuť teploměru vystoupila na 100 stupňů Celsia a na této teplotě zůstane tak dlouho, než se všechna voda přemění v páru. Hodnota 100 stupňů Celsia je bod varu vody.

Co napovídají body varu a tání?

Body tání a varu závisejí na druhu částic, ze kterých se látka skládá. Z toho plyne:

Žádné dvě látky nemají stejné body tání ani varu.
Body tání a varu se změní přidáním, byť nepatrného množství další látky.
Nečistoty snižují bod tuhnutí a zvyšují bod varu látky.
Čím více nečistot látka obsahuje, tím více se změní hodnoty bodů tuhnutí a varu.

Změny skupenství

Tání

Při zahřívání pevné látky získávají její částice energii a zvyšuje se jak frekvence, tak rozkmit jejich vibrací. Pevná látka zvětšuje svůj objem. V bodu tání jsou již vibrace tak silné, že částice opouštějí své pozice. Pevná látka přechází v kapalinu.

Var

Při zahřívání kapaliny její částice získávají energii a pohybují se rychleji. Jejich srážky jsou četnější a prudší. Částice se od sebe odrážejí do větší vzdálenosti, objem kapaliny se tak zvětšuje. V bodu varu je energie částic dostatečná, aby překonaly síly, které je pojí. Látka vře a přechází do plynného skupenství.

Vypařování

Některé částice v kapalině mají větší energii než ostatní. Mohou tak z kapaliny uniknout za vzniku plynu ještě dříve, než teplota při zahřívání dosáhne bodu varu. Tento proces nazýváme vypařování. Vypařování je například podstatou vysoušení louží na slunci.

Kondenzace a tuhnutí

Při ochlazování plynu částice ztrácejí energii a pohybují se čím dál tím pomaleji. Když mezi nimi dojde ke srážce, jejich energie již nestačí k tomu, aby se od sebe odrazily. Zůstávají blízko u sebe, a plyn se tak kapalní. Ochlazování kapaliny vede k ještě většímu zpomalení pohybu částic. Nakonec se až na jemné vibrace zcela zastaví, a vzniká tak pevná látka.

Stlačení plynu

Stlačením pístu větší silou se částice přiblíží natolik, že plyn zkapalní.

Bližší pohled na plyny

Nafouknutý balonek je plný se pohybujících částic vzduchu. Částice narážejí na stěny balonku, a působí tak na ně určitým tlakem. Tento tlak udržuje balonek stále naplněný. Stejným způsobem vyvolávají tlak i ostatní plyny. Ten, jak si nyní vysvětlíme, závisí na teplotě a objemu, který plyn vyplňuje. Částice plynu se pohybují určitou rychlostí. Narážejí na stěny nádoby a působí na ně tlakem. Zahříváním plynu částice získávají tepelnou energii a pohybují se ještě rychleji. Narážejí na stěny mnohem častěji a větší silou. Tlak plynu proto roste. Stlačením plynu do menšího objemu jeho tlak roste. Při vdechování vzduchu do balonku částice vzduchu působí tlakem na jeho stěny, a tak ho nafukují. Čím více do balonku foukáte, tím je tlak větší.

Jak se mění objem plynu s teplotou?

Podívejme se nyní, co se stane, zachováme – li konstantní tlak plynu a změníme – li teplotu. Píst se může pohybovat nahoru a dolů. Při zahřívání plynu na něj částice narážejí častěji a s větší energií. Píst se proto pohybuje nahoru, tedy směrem ven z nádoby. Tlak se nemění, ale plyn zaujímá větší objem.

Zdroj: Paul Ingram: Přehled učiva chemie, Nakladatelství Svojtka

http://www.abfoto.estranky.cz (led)

https://www.kumer.si (kostky ledu)

http://www.stoplusjednicka.cz/snih-pod-lupou-jak-vznikaji-snehove-vlocky (sněhové vločky)

http://www.kotanec.cz/zimni-krajina (zasněžená krajina)

http://www.jsgtlr.com/495289abf117662e-winter-snow.html (zasněžená krajina)

http://edo.jex.cz/menu/galerie/ledovce (ledovec)

http://aktivitysedlcany.cz/voda-zdroj-zivota (kapky vody)

http://www.zivotnacestach.cz/ (vodopád)

http://21stoleti.cz/2010/05/07/vyrobime-mraky-laserem/ (mraky)

http://recepty.blesk.cz/clanek/vareni (pára nad hrncem)

http://slideplayer.cz (koloběh vody)