ZŠ Mendíků > Třídní stránky > Třída Ekoškola 2025 > Aktuality
Když napadá sníh a zvěř se nedostane ke keřům a stromkům, je třeba začít s přikrmováním. Myslivci krmí zvěř hlavně senem, ale důležité jsou i obiloviny, které nahrazují jaderné a dužnaté krmivo.
Také lidé mohou přispět a nosit zvěři například žaludy, kaštany a jablka. Pozor na brambory a chleba. Brambory po rozmrznutí hnijí a chleba vlhkem nabobtná a stává se z něj kaše. Toto krmení je dobré dávat dolů pod krmítko.
Každé krmítko musí být zastřešené a má korýtko. V českých lesích se používají krmítka vysoká, protože krmíme převážně zvěř srnčí a jeleny. Nízká krmítka jsou pro zajíce a bažanty, kteří se ale ve větším množství vyskytují hlavně na Moravě.
Zvěř se pase ráno a večer. Krmení doplňujeme dle potřeby během dne.
Důležitým doplňkem je sůl, která se dává buď do děr v pařezech nebo pod krmítko ve zvlášť k tomu upravených kostkách.
Zdroj: http://loskutak.nova.cz (11. 12. 2014)
9. 1. velká schůzka ve 14 hodin v učebně 11 - seznámení s dalším monitorováním, propočítání úspor energií (cíl: umět se orientovat v ekonomice školy a domácnosti)
22. 1. malá schůzka o velké přestávce v učebně 11 - výsledky testů - ekosystémy (cíl: naučit se v ekosystémech pohybovat a chránit je)
Světadíly: Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida
Oceány: Tichý (Pacifik), Atlantský, Indický, Severní ledový oceán
Moře: Středozemní, Baltské, Severní, Černé, Rudé, Žluté, Korálové, Egejské, Arabské, Gronské, Ochotské, Karibské
Ostrovy: Madagaskar, Gronsko, Island, Kypr, Nový Zéland, Kanárské ostrovy, Galapágy, Velikonoční
Poloostrovy: Pyrenejský, Arabský, Přední Indie, Apeninský, Korejský
Řeky: Vltava, Labe, Berounka, Sázava, Dunaj, Morava, Ohře, Odra, Mže, Svitava, Svratka, Volha, Amazonka, Nil, Kongo
Nížiny: Amazonská, Východoevropská, Západosibiřská, Francouzská, Polabská
Pohoří: Krkonoše, Krušné hory, Český les, Šumava, Orlické hory, Jizerské hory, Hrubý a Nízký Jeseník, Bílé Karpaty, Tatry, Kordilery, Andy, Himaláj, Alpy, Atlas
Pouště: Sahara, Gobi, Velká písečná poušť
Zálivy: Mexický záliv, Hudsonův záliv, Perský záliv, Bengálský záliv, Velký australský záliv, Aljašský záliv
Jezera: Mrtvé moře, Bajkal, Hořejší jezero, Kaspické moře
- zdroj: http://f-picture.net
Horkovzdušný balón je první prostředek, díky kterému se člověk dokázal vznést do vzduchu. Skládá se z obalu, textilní části, která je naplněna horkým vzduchem a vyvíjí potřebný vztlak, dále pak z koše pro posádku, hořáku, ohřívajího vzduch v obalu, a lahví na palivo (propan či směs propanu a butanu).
Za počátek balónového létání se považuje 5. červen 1783, kdy se z Annonay vznesl první horkovzdušný balon bratří Montgolfierů s „pasažéry“ (ovcí, kachnou a kohoutem) na palubě. Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a otevřeli tím létání i pro lidské posádky.
Tou první byli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes, kteří se vznesli 21. listopadu 1783 a odstartovali tak éru vzduchoplavby.
Balóny se úspěšně vyvíjely více než století, než byly víceméně vytlačeny letadly těžšími vzduchu. K renesanci balónů došlo zase až v 70. letech v souvislosti s jejich využitím pro rekreaci a reklamu.
Konstrukce
Obal
Obal je základní součástí balónu. Je vyroben ze speciální polyesterové či polyamidové (též nylonové) textilie, která je ve spodní části v blízkosti hořáku nahrazena nehořlavou nomexovou textilií. Pevnost obalu zvýšují nosné popruhy, pokračující pod obal ocelovými lanky, na nichž je zavěšen koš.
V horní části obalu je paraventil (též parašut z angl. parachute), uzavíratelný otvor pro vypouštění přebytečného horkého vzduchu pro uvedení balónu do klesání. Paraventil může být nahrazen zařízením pro rychlé vypouštění vzduchu (Smart VentTM či obdobná konstrukce).
Rovněž může být po straně vybaven rotačním ventilem, jenž směrovým vypouštěním vzduchu způsobí otáčení balónu ve vzduchu (nezajišťuje řízení směru letu).
Velikost obalu může být od 600 m3 do 17000 m3, běžná velikost pro pilota + 4 pasažéry je 3000 m3.
Koš
Nese posádku, palivové lahve, přístroje atd. Je vyroben z ratanu, má ocelový rám a dřevěnou podlahu, po straně stup pro snadnější nastupování, horní okraj je polstrován a čalouněn kůží kvůli pohodlí a ochraně pasažérů. Koš může být též vybaven dvířky pro snadnější nastupování.
Hořák
Zajišťuje ohřívání vzduchu v obalu. Spaluje propan či LPG. Skládá se nejčastěji ze dvou samostatných jednotek (může být 1 až 4), každá má výkon řádově 3 MW.
Palivové lahve
Láhve na plyn z nerezové oceli (též titanu, dříve i hliníku) obsahují zásobu paliva na let. Vyrábějí se ve velikostech od 40 do 80 litrů, běžně jsou v koši 3–4, spotřeba při běžném letu se podle délky a podmínek pohybuje mezi 60–150 litry.
Ventilátor
Slouží k primárnímu naplnění obalu studeným vzduchem před započetím jeho ohřívání. Během letu není třeba, zůstává proto na zemi. Vyrábí se s motory o výkonech 5–13 koní.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org (4. 12. 2014)
1. žula
http://hospodariuk.rajce.idnes.cz
2. rula
3. čedič
4. znělec
http://departments.fsv.cvut.cz
5. pískovec
http://atlas.horniny.sci.muni.cz
6. vápenec
7. křemen
8. živec
9. biotit
http://www.sberatelmineralu.cz
10. muskovit
herbicidy, fungicidy, rodenticidy, insekticidy
(proti hlodavcům, hmyzu, plísním, plevelům)
Zkuste si odpovědět na testy - rybník, louka, pole , les, půda, tropický deštný les, pouště.
Správné odpovědi se umístí na stránky ekotýmu na konci ledna.
Martina Irová
- viz fotogalerie