ZŠ Mendíků > Třídní stránky > Třída Ekoškola 2025 > Aktuality
ZŠ Mendíků - třída Ekoškola 2025 - aktuality
Poznávačka 5 - ptáci v zimě u krmítka
1. červenka obecná
2. drozd kvíčala
3. hýl obecný
4. pěnkava obecná
5. rehek zahradní
http://skrysovak.rajce.idnes.cz
6. stehlík obecný
7. strnad obecný
8. sýkora koňadra
http://www.wildlifefotoforum.cz
9. sýkora modřinka
http://www.wildlifefotoforum.cz
10. ťuhýk obecný
11. vrabec domácí
12. zvonek zelený
Krmení lesní zvěře v zimě
Když napadá sníh a zvěř se nedostane ke keřům a stromkům, je třeba začít s přikrmováním. Myslivci krmí zvěř hlavně senem, ale důležité jsou i obiloviny, které nahrazují jaderné a dužnaté krmivo.
Také lidé mohou přispět a nosit zvěři například žaludy, kaštany a jablka. Pozor na brambory a chleba. Brambory po rozmrznutí hnijí a chleba vlhkem nabobtná a stává se z něj kaše. Toto krmení je dobré dávat dolů pod krmítko.
Každé krmítko musí být zastřešené a má korýtko. V českých lesích se používají krmítka vysoká, protože krmíme převážně zvěř srnčí a jeleny. Nízká krmítka jsou pro zajíce a bažanty, kteří se ale ve větším množství vyskytují hlavně na Moravě.
Zvěř se pase ráno a večer. Krmení doplňujeme dle potřeby během dne.
Důležitým doplňkem je sůl, která se dává buď do děr v pařezech nebo pod krmítko ve zvlášť k tomu upravených kostkách.
Zdroj: http://loskutak.nova.cz (11. 12. 2014)
Náplň schůzek leden
9. 1. velká schůzka ve 14 hodin v učebně 11 - seznámení s dalším monitorováním, propočítání úspor energií (cíl: umět se orientovat v ekonomice školy a domácnosti)
22. 1. malá schůzka o velké přestávce v učebně 11 - výsledky testů - ekosystémy (cíl: naučit se v ekosystémech pohybovat a chránit je)
Najdi na mapě:
Světadíly: Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida
Oceány: Tichý (Pacifik), Atlantský, Indický, Severní ledový oceán
Moře: Středozemní, Baltské, Severní, Černé, Rudé, Žluté, Korálové, Egejské, Arabské, Gronské, Ochotské, Karibské
Ostrovy: Madagaskar, Gronsko, Island, Kypr, Nový Zéland, Kanárské ostrovy, Galapágy, Velikonoční
Poloostrovy: Pyrenejský, Arabský, Přední Indie, Apeninský, Korejský
Řeky: Vltava, Labe, Berounka, Sázava, Dunaj, Morava, Ohře, Odra, Mže, Svitava, Svratka, Volha, Amazonka, Nil, Kongo
Nížiny: Amazonská, Východoevropská, Západosibiřská, Francouzská, Polabská
Pohoří: Krkonoše, Krušné hory, Český les, Šumava, Orlické hory, Jizerské hory, Hrubý a Nízký Jeseník, Bílé Karpaty, Tatry, Kordilery, Andy, Himaláj, Alpy, Atlas
Pouště: Sahara, Gobi, Velká písečná poušť
Zálivy: Mexický záliv, Hudsonův záliv, Perský záliv, Bengálský záliv, Velký australský záliv, Aljašský záliv
Jezera: Mrtvé moře, Bajkal, Hořejší jezero, Kaspické moře
námět na výtvarnou činnost - vánoční vystřihovánky z papíru
- zdroj: http://f-picture.net
Horkovzdušný balon - ekologické cestování - přistávání balonu
Horkovzdušný balón je první prostředek, díky kterému se člověk dokázal vznést do vzduchu. Skládá se z obalu, textilní části, která je naplněna horkým vzduchem a vyvíjí potřebný vztlak, dále pak z koše pro posádku, hořáku, ohřívajího vzduch v obalu, a lahví na palivo (propan či směs propanu a butanu).
Za počátek balónového létání se považuje 5. červen 1783, kdy se z Annonay vznesl první horkovzdušný balon bratří Montgolfierů s „pasažéry“ (ovcí, kachnou a kohoutem) na palubě. Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a otevřeli tím létání i pro lidské posádky.
Tou první byli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes, kteří se vznesli 21. listopadu 1783 a odstartovali tak éru vzduchoplavby.
Balóny se úspěšně vyvíjely více než století, než byly víceméně vytlačeny letadly těžšími vzduchu. K renesanci balónů došlo zase až v 70. letech v souvislosti s jejich využitím pro rekreaci a reklamu.
Konstrukce
Obal
Obal je základní součástí balónu. Je vyroben ze speciální polyesterové či polyamidové (též nylonové) textilie, která je ve spodní části v blízkosti hořáku nahrazena nehořlavou nomexovou textilií. Pevnost obalu zvýšují nosné popruhy, pokračující pod obal ocelovými lanky, na nichž je zavěšen koš.
V horní části obalu je paraventil (též parašut z angl. parachute), uzavíratelný otvor pro vypouštění přebytečného horkého vzduchu pro uvedení balónu do klesání. Paraventil může být nahrazen zařízením pro rychlé vypouštění vzduchu (Smart VentTM či obdobná konstrukce).
Rovněž může být po straně vybaven rotačním ventilem, jenž směrovým vypouštěním vzduchu způsobí otáčení balónu ve vzduchu (nezajišťuje řízení směru letu).
Velikost obalu může být od 600 m3 do 17000 m3, běžná velikost pro pilota + 4 pasažéry je 3000 m3.
Koš
Nese posádku, palivové lahve, přístroje atd. Je vyroben z ratanu, má ocelový rám a dřevěnou podlahu, po straně stup pro snadnější nastupování, horní okraj je polstrován a čalouněn kůží kvůli pohodlí a ochraně pasažérů. Koš může být též vybaven dvířky pro snadnější nastupování.
Hořák
Zajišťuje ohřívání vzduchu v obalu. Spaluje propan či LPG. Skládá se nejčastěji ze dvou samostatných jednotek (může být 1 až 4), každá má výkon řádově 3 MW.
Palivové lahve
Láhve na plyn z nerezové oceli (též titanu, dříve i hliníku) obsahují zásobu paliva na let. Vyrábějí se ve velikostech od 40 do 80 litrů, běžně jsou v koši 3–4, spotřeba při běžném letu se podle délky a podmínek pohybuje mezi 60–150 litry.
Ventilátor
Slouží k primárnímu naplnění obalu studeným vzduchem před započetím jeho ohřívání. Během letu není třeba, zůstává proto na zemi. Vyrábí se s motory o výkonech 5–13 koní.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org (4. 12. 2014)
Poznávačka 4 - horniny a nerosty
1. žula
http://hospodariuk.rajce.idnes.cz
2. rula
3. čedič
4. znělec
http://departments.fsv.cvut.cz
5. pískovec
http://atlas.horniny.sci.muni.cz
6. vápenec
7. křemen
8. živec
9. biotit
http://www.sberatelmineralu.cz
10. muskovit
Ekosystém: pouště
- Napište příklady hospodaření s vodou v rostlinné a živočišné říši v ekosystému pouště.
- Jaký je význam kaktusů pro živočišnou říši?
- Jak se rostliny v pouštích přizpůsobily z hlediska rozmnožování?
- Co je diverzifikace pouští? Jak člověk tento jev ovlivňuje?
- Napište zástupce živočišné říše v ekosystému pouště
- Co víte o teplotních rozdílech v noci a ve dne na poušti?
- Jaké jsou základní typy pouští?
- Co je písečná bouře a jak se při ní musí člověk zachovat?
- Jak se živočichové přizpůsobili na poušti vysokým teplotám vzduchu přes den?
- Co je oáza?
Ekosystém: tropický deštný les
- Jaký dopad má kácení tropických deštných lesů na naši planetu?
- Proč zemědělci v tropech kácí stále větší plochy a dlouhodobě nevyužívají již odlesněnou plochu?
- Napište rostlinná patra v tropickém deštném lese
- Pomocí šipek naznačte základní potravní řetězce v tropickém deštném lese.
- Napište příklady živočichů a rostlin vyskytující se v tropickém deštném lese.
- Z jakých částí se skládá list na příčném průřezu?
- Charakterizujte plody peckovice, malvice, bobule.
- Proč se tropickému deštnému lesu říká „plíce planety“? Napište, co víte o fotosyntéze.
- Na jakém principu loví masožravé rostliny?
- Jak se dorozumívají živočichové v tropickém deštném lese, když husté listoví zakrývá výhled?
Ekosystém: půda
- Z jakých částí se skládá plodnice houby?
- Vyberte odborný název pro podhoubí: spora, mycelium, zygota, gameta. Napište, co znáte o podhoubí. Musí mít všechny houby plodnice?
- Jaký je význam žížal pro půdu? Zařaďte žížalu obecnou do zoologického systému. Napište, co víte o stavbě těla žížaly.
- Napište příklady hmyzu žijícího v půdě.
- Co je DDT?
- Jaké jsou 3 druhy půd a která je nejúrodnější? Kde se jednotlivé typy vyskytují?
- Co je větrná a vodní eroze? Popište důsledky, které způsobuje. Jak člověk ovlivňuje větrnou a vodní erozi?
- Co je humus? Jaký je význam humusu a jak souvisí se slovem kompost? Jak se správně provádí kompostování? Co nepatří do kompostu?
- Co je meliorace a mulčování?
- Na co reaguje barva květu hortenzie, když se rostlina nachází v různých typech půd?
Ekosystém: les
- Jaké jsou důsledky pěstování monokultury borovic a smrků při vichřicích a přemnožení kůrovce? Uveďte stromy, které tvoří základ smíšeného lesa.
- Pomocí šipek naznačte základní potravní řetězce v lese – začleňte bezobratlé, obratlovce, rostliny, rozklad uhynulých těl rostlin a živočichů
- Co obsahuje jehlice jehličnatých stromů a u listnatých stromů se tato část nevyskytuje?
- Napište příklad chráněných rostlin v lese
- Vyjmenujte savce žijící v lese a zařaďte je do skupin – býložravci, masožravci, všežravci
- Napište, co víte o mraveništích
- Vypište rostliny, které se řadí mezi mechorosty: ploník, kapraď samec, dutohlávka, bělomech, plicník, provazovka, rohozub, přeslička, sasanka, pukléřka, osladič
- Jaký je význam divokých prasat při rozšiřování vegetace v lese? Jaký je důsledek jejich přemnožení?
- Nakreslete list břízy, buku a dubu
- Nakreslete šišku na větvi smrku, modřínu a borovice
Ekosystém: pole
- Napište hlavní složky potravního řetězce na poli (jak ovlivňuje populace hrabošů další populace v ekosystému)?
- Jaké jsou druhy obilí?
- Jaký typ stonku se vyskytuje u obilí?
- Jak škodí plevel rostlině?
- Napište nejznámější půdní plevele.
- Popište, jak se mohou pesticidy z polí dostat do povrchových a podpovrchových vod.
- Vysvětlete, proč je lepší pro volně žijící živočichy, jsou-li zemědělskými stroji obhospodařována pole o menší rozloze.
- Jací živočichové se vyskytují v ekosystému pole?
- Napište příklad přírodního a umělého hnojiva.
- Přiřaďte název pesticidu a jeho význam
herbicidy, fungicidy, rodenticidy, insekticidy
(proti hlodavcům, hmyzu, plísním, plevelům)
Ekosystém: louka
- Z jakých částí se skládá květ?
- Kde se tvoří pyl a kde jsou uložena vajíčka v květu?
- Co znamená pojem „rostliny větrosprašné a hmyzosprašné“?
- Zařaďte do zoologického systému klíště obecné.
- Jaké jsou 3 kasty včel a co včely vyrábějí?
- Reagují včely na práškování polí?
- Jaké mohou být následky ničení remízků (pásy keřů a stromů na loukách) při sekání trávy pomocí zemědělských strojů?
- Pomocí šipek znázorněte potravní řetězec v ekosystému louka
- Napište příklad zástupců bylin na louce.
- Co je biodiverzita?
Ekosystém: rybník
- Proč dochází k přemnožení sinic a vodního květu ve velkých vodních nádržích?
- Jak se nazývají ploutve kapra?
- Napište příklad potravního řetězce v rybníce.
- Jaké rostliny se nacházejí v rybníku nebo v jeho okolí?
- Co jsou jikry a mlíčí?
- Rozhodněte, zda-li rybník patří mezi umělé nebo přírodní ekosystémy a zdůvodněte proč.
- Napište, co víte o rybníkářství. Jak a kdy se uskutečňuje výlov rybníka?
- Proč rybáři v zimě sekají díry do ledu?
- Jaký hmyz se nejvíce líhne v polovyschlých rybnících a jak jeho přemnožení ovlivňuje člověka?
- Napište živočichy vyskytující se v okolí rybníka a zařaďte je ho zoologického systému.
Testy - ekosystémy
Zkuste si odpovědět na testy - rybník, louka, pole , les, půda, tropický deštný les, pouště.
Správné odpovědi se umístí na stránky ekotýmu na konci ledna.
Martina Irová
