ZŠ Mendíků - třída Ekoškola 2025 - aktuality

Slavnostní předávání titulu Ekoškola

- za školu se akce zúčastní: ředitelka Mgr. Jitka Poková, koordinátor: PhDr. Martina Irová, členové ekotýmu: Natálie Hniličková (9A), Petr Holinský (8A)

• pozvánka na akci [ pdf | 188.02 KB ]
• mapa cesty [ pdf | 230.10 KB ]

námět na výtvarnou činnost - vyřezávané růže z papíru

zdroj: http://www.liveinternet.ru

• námět na výtvarnou činnost - vyřezávané růže z papíru

Výtvarná ekologická soutěž

ZŠ Adélka vyhlásila výtvarnou ekologickou soutěž. Ve fotogalerii - ukázky soutěžních výtvarných prací ZŠ Mendíků

• Výtvarná ekologická soutěž

Hamerský rybník

Soutěžní projekt na ochranu biodiverzity
 

• Hamerský rybník [ docx | 239.16 KB ]

Rodný dům Prokopa Diviše

Dům se nachází v Orlických Horách v obci Helvíkovice. Jedná se o malý bílý domek vlevo. Prokop Diviš je vynálezcem bleskosvodu (ochrana budov před bleskem).

• Rodný dům Prokopa Diviše

ŠVP - Orlické hory

Ekotým 2. stupně navštívil od 25. 5. - 30. 5. Orlické hory. Podnikali jsme  turistiku na delší vzdálenosti. Na naší trase jsme se zastavili na přehradě blízko vesnice Pastviny a vystoupali na velký kopec, kde stojí hrad Potštejn. Porovnávali jsme jednotlivé ekosystémy v Orlických horách a v blízkosti Prahy. Poznatky z návštěvy Orlických hor využijeme ve výuce a v dalších ekologických projektech.

• ŠVP - Orlické hory

Kunětická hora

Kdyby Kunětická hora neležela v rovinatém kraji východočeského Polabí, možná by se jí říkalo zcela prozaicky „kopeček“. Ale že se kolem ní od obzoru k obzoru rozkládají lány polí, získala přízvisko „hora“. Okolí převyšuje o 82 metrů a z jejího vršku (305 m n. m.) je nádherný rozhled do kraje. Místní obyvatelé k ní mají přátelský vztah už od pravěku. Kdysi se z jejího kamene stavěly skromné chýše, pak hornina posloužila k vybudování starých Pardubic. Dnes je „Kuňka“, jak ji domorodci s láskou nazývají, oblíbeným cílem nedělních procházek.

Kdysi žhnoucí magma

Pokud bychom chtěli mluvit jako odborníci, řekli bychom, že „hora je erozí obnaženým podpovrchovým výronem magmatu třetihorního stáří do křídových vrstev“ /viz prohlídka hradu: informační tabule „Kunětická hora – geologická lokalita“/. Chceme-li se vyjádřit „lidsky“, pak nám nezbývá, než Kunětickou horu prohlásit za hromadu znělce, přesněji tefritického fonolitu. „Kuňka“ vznikla ve třetihorách, kdy Český masiv zasáhla rozsáhlá vulkanická činnost. Na povrchu zemském vyrostla spousta zaoblených kopečků, kopírujících tzv. česko-slezský vulkanický oblouk. Ten začíná na Chebsku, pokračuje přes Doupovské hory a České středohoří, aby se zlomil v oblasti Lužických hor, vytvořil „labský rift“ nedaleko Pardubic a zmizel do ztracena kdesi v Nízkém Jeseníku u Bruntálu.

Rozebrána na kámen

Křídové slínovce zrodily ve styku se žhavým magmatem tzv. porcelanit. Tuto horninu, vyskytující se na Kunětické hoře, měli v lásce už pralidi. Vyráběli z ní čepele do svých zbraní. V době laténské se v podhůří „Kuňky“ objevily dílny na obilní mlýnky. Kámen se zde těžil odnepaměti. Někdy ve 13. až 15. století se ho využilo na stavbu hradu, jenž je dnes neodmyslitelnou součástí siluety hory. Hornina dala vzniknout mnoha stavbám v okolí, vytvořily se z ní cesty a použila se na regulaci toků řek Labe a Chrudimky. Staré Pardubice také vděčí za svůj vznik kamenům, které dala Kunětická hora.

Těžba ve velkém

Čeho je moc, toho je příliš. Za Viléma z Pernštejna se začal kámen těžit ve velkém. Do „Kuňky“ se pomalu, ale jistě zařezával hluboký lom, který se měl stát osudným celé jižní části hradního areálu. Budovy se sesuly a kdysi oblý svah nahradil strmý skalnatý sráz. Paradoxně právě lidským působením zde vznikla přírodní rostlinná a zoologická stanoviště, která nemají v dalekém okolí obdoby. Během 19. století se však těžba dostala na kritickou mez. Hrozilo, že bude celá skála včetně historické stavby srovnána se zemí.

Jiráskovo dobré slovo

Od roku 1881 hospodařil v lomu na Kunětické hoře vídeňský podnikatel Richard Drasche. Těžba kamene vynášela, a tak neměl pán zpočátku vůči geologické a historické památce špatné svědomí. Trvalo dlouhá desetiletí, než se aktivistům podařilo prosadit zákaz těžby v oblasti. Velmi se na tom přičinil Muzejní spolek v Pardubicích a Klub českých turistů. Mezi odhodlanými propagátory uzavření lomu byl také známý český hudební skladatel Alois Jirásek. Povídá se, že právě on na jednom abiturientském srazu přesvědčil svého žáka – Richarda Drascheho (!) – o nutnosti ukončení těžby. Lom byl definitivně zrušen roku 1920 a o tři léta později se započala rozsáhlá rekonstrukce hradu.

zdroj textu a obrázků

http://www.hrad-kuneticka-hora.cz/geologicke-hory.php

expedice Mendík 16. 5. 2015

V sobotu jsme navštívili hřebčín Slatiňany a Kunětickou horu.

• expedice Mendík 16. 5. 2015

námět na výtvarnou činnost - obrazy z papírových srdíček

zdroj: http://marrietta.ru

• námět na výtvarnou činnost - obrazy z papírových srdíček

námět na výtvarnou činnost - postavičky z květináčů

zdroj: http://marrietta.ru

• námět na výtvarnou činnost - postavičky z květináčů

zajímavosti o méně známých šelmách

zdroj textu: http://cs.wikipedia.org

zdroj obrázků:

tchoř tmavý

http://www.zsmsstezery.cz

norek americký

http://www.crsmsodry.cz

kuna skalní

http://www.mhfoto.cz

rys ostrovid

http://sk.wikipedia.org

medvěd hnědý

http://smecka-vlku-rpg.blog.cz

• kuna skalní [ docx | 169.53 KB ]
• medvěd hnědý [ docx | 86.69 KB ]
• norek americký [ docx | 230.00 KB ]
• rys ostrovid [ docx | 206.45 KB ]
• tchoř tmavý [ docx | 65.33 KB ]

další ekologická soutěž

pravidla v příloze

další informace Martina Irová

• Den Země Mašovice [ pdf | 94.07 KB ]

spalovna Malešice

Odpad, který již nelze dále třídit, se spaluje.

zdroj obrázků: http://commons.wikimedia.org

• spalovna Malešice

Den Země na Pankráci

Žáci 5. tříd a 2. stupně se zúčastnili akce pořádané ke Dni Země. Měli možnost si vyzkoušet popelářský vůz, pohladit si koně, dozvědět se mnoho zajímavých poznatků o třídění odpadu a základní poznatky o životě v lese.

• Den Země na Pankráci

Den Země

Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března, a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí.

zdroj: http://cs.wikipedia.org (21. 4. 2015)