ZŠ Mendíků > Třídní stránky > Třída Ekoškola > Aktuality
Soutěžní projekt na ochranu biodiverzity
Dům se nachází v Orlických Horách v obci Helvíkovice. Jedná se o malý bílý domek vlevo. Prokop Diviš je vynálezcem bleskosvodu (ochrana budov před bleskem).
Ekotým 2. stupně navštívil od 25. 5. - 30. 5. Orlické hory. Podnikali jsme turistiku na delší vzdálenosti. Na naší trase jsme se zastavili na přehradě blízko vesnice Pastviny a vystoupali na velký kopec, kde stojí hrad Potštejn. Porovnávali jsme jednotlivé ekosystémy v Orlických horách a v blízkosti Prahy. Poznatky z návštěvy Orlických hor využijeme ve výuce a v dalších ekologických projektech.
Kdyby Kunětická hora neležela v rovinatém kraji východočeského Polabí, možná by se jí říkalo zcela prozaicky „kopeček“. Ale že se kolem ní od obzoru k obzoru rozkládají lány polí, získala přízvisko „hora“. Okolí převyšuje o 82 metrů a z jejího vršku (305 m n. m.) je nádherný rozhled do kraje. Místní obyvatelé k ní mají přátelský vztah už od pravěku. Kdysi se z jejího kamene stavěly skromné chýše, pak hornina posloužila k vybudování starých Pardubic. Dnes je „Kuňka“, jak ji domorodci s láskou nazývají, oblíbeným cílem nedělních procházek.
Pokud bychom chtěli mluvit jako odborníci, řekli bychom, že „hora je erozí obnaženým podpovrchovým výronem magmatu třetihorního stáří do křídových vrstev“ /viz prohlídka hradu: informační tabule „Kunětická hora – geologická lokalita“/. Chceme-li se vyjádřit „lidsky“, pak nám nezbývá, než Kunětickou horu prohlásit za hromadu znělce, přesněji tefritického fonolitu. „Kuňka“ vznikla ve třetihorách, kdy Český masiv zasáhla rozsáhlá vulkanická činnost. Na povrchu zemském vyrostla spousta zaoblených kopečků, kopírujících tzv. česko-slezský vulkanický oblouk. Ten začíná na Chebsku, pokračuje přes Doupovské hory a České středohoří, aby se zlomil v oblasti Lužických hor, vytvořil „labský rift“ nedaleko Pardubic a zmizel do ztracena kdesi v Nízkém Jeseníku u Bruntálu.
Křídové slínovce zrodily ve styku se žhavým magmatem tzv. porcelanit. Tuto horninu, vyskytující se na Kunětické hoře, měli v lásce už pralidi. Vyráběli z ní čepele do svých zbraní. V době laténské se v podhůří „Kuňky“ objevily dílny na obilní mlýnky. Kámen se zde těžil odnepaměti. Někdy ve 13. až 15. století se ho využilo na stavbu hradu, jenž je dnes neodmyslitelnou součástí siluety hory. Hornina dala vzniknout mnoha stavbám v okolí, vytvořily se z ní cesty a použila se na regulaci toků řek Labe a Chrudimky. Staré Pardubice také vděčí za svůj vznik kamenům, které dala Kunětická hora.
Čeho je moc, toho je příliš. Za Viléma z Pernštejna se začal kámen těžit ve velkém. Do „Kuňky“ se pomalu, ale jistě zařezával hluboký lom, který se měl stát osudným celé jižní části hradního areálu. Budovy se sesuly a kdysi oblý svah nahradil strmý skalnatý sráz. Paradoxně právě lidským působením zde vznikla přírodní rostlinná a zoologická stanoviště, která nemají v dalekém okolí obdoby. Během 19. století se však těžba dostala na kritickou mez. Hrozilo, že bude celá skála včetně historické stavby srovnána se zemí.
Od roku 1881 hospodařil v lomu na Kunětické hoře vídeňský podnikatel Richard Drasche. Těžba kamene vynášela, a tak neměl pán zpočátku vůči geologické a historické památce špatné svědomí. Trvalo dlouhá desetiletí, než se aktivistům podařilo prosadit zákaz těžby v oblasti. Velmi se na tom přičinil Muzejní spolek v Pardubicích a Klub českých turistů. Mezi odhodlanými propagátory uzavření lomu byl také známý český hudební skladatel Alois Jirásek. Povídá se, že právě on na jednom abiturientském srazu přesvědčil svého žáka – Richarda Drascheho (!) – o nutnosti ukončení těžby. Lom byl definitivně zrušen roku 1920 a o tři léta později se započala rozsáhlá rekonstrukce hradu.
zdroj textu a obrázků
http://www.hrad-kuneticka-hora.cz/geologicke-hory.php
V sobotu jsme navštívili hřebčín Slatiňany a Kunětickou horu.
zdroj: http://marrietta.ru
zdroj: http://marrietta.ru
zdroj textu: http://cs.wikipedia.org
zdroj obrázků:
tchoř tmavý
norek americký
kuna skalní
rys ostrovid
medvěd hnědý
http://smecka-vlku-rpg.blog.cz
pravidla v příloze
další informace Martina Irová
Odpad, který již nelze dále třídit, se spaluje.
zdroj obrázků: http://commons.wikimedia.org
Žáci 5. tříd a 2. stupně se zúčastnili akce pořádané ke Dni Země. Měli možnost si vyzkoušet popelářský vůz, pohladit si koně, dozvědět se mnoho zajímavých poznatků o třídění odpadu a základní poznatky o životě v lese.
Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března, a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí.
zdroj: http://cs.wikipedia.org (21. 4. 2015)
1.sněženka podsněžník
2. bledule jarní
3. tulipán zahradní
4. orsej jarní
5. čemeřice černá
6. violka vonná
7. narcis žlutý
8. krokus
http://alzbetas.rajce.idnes.cz
9. modřenec
http://www.botanickafotogalerie.cz
10. hyacint
Den otevřených dveří spol. Pražské služby, a.s. , letos opět ve venkovních prostorách areálu malešické spalovny (ZEVO Malešice), který pořádáme v sobotu dne 25.4.2015 od 10:30 hodin.
A jako již tradičně na Vás čeká bohatý kulturní a sportovní program: NO NAME, SABRAGE 5ANGELS, a další... moderuje a zpívá Roman Vojtek
Celý program Dne otevřených dveří naleznete v přiložené pozvánce.
Těšíme se na setkání s Vámi v sobotu 25.4.2015 od 10:30 hodin - areál ZEVA Malešice, Průmyslová 615/32, Praha 9
9. 4. - 1. stupeň - o velké přestávce - 3. patro
10. 4. - 2. stupeň - o velké přestávce - učebna 11
- téma: rozvržení plánu na soutěž biodiverzita